Meda

V kvÄ›tnu to budou dva roky, kdy nás navždy opustila v úctyhodném vÄ›ku 102 let žena, která se zasloužila o rozvoj výtvarného umÄ›ní v naší zemi. Meda Mládková byla tou nezapomenutelnou osobností, která založila Nadaci Jana a Medy Mládkových. A od devadesátých let se jí podaÅ™ilo získat spustlé Sovovy mlýny v centru Prahy. A vytvoÅ™it neopakovatelný prostor Museum Kampa. Která mÄ›la původnÄ› zaÄít fungovat v roce 2001, ale vzhledem k povodním, které v tomto roce galerii zaplavily, se slavnostního otevÅ™ení doÄkala až v roce 2003. Rekonstrukce výstavních  prostor se zhostili renomovaní architekti a tak vzniklo místo jako stvoÅ™ené k prezentaci umÄ›leckých dÄ›l, která Meda Mládková bÄ›hem života shromáždila. A umožnila návÅ¡tÄ›vníkům seznámení s umÄ›leckými díly uznávaných svÄ›tových malířů, výtvarníků Äi sochařů. Výstavy bývají zaměřeny vždy na umÄ›lecká díla, která k sobÄ› tématicky navazují.

Stálou expozicí o Janu Werichovi je tu vzdán hold i tomuto umÄ›lci. Který prožil svůj život na KampÄ›. Motto, vítající příchozí do hlavního výstavního sálu, je krátké. Vydrží-li kultura, pÅ™ežije národ. Což pÅ™esnÄ› vystihuje vlastenecké pohnutky, které manželé Mládkovi ctili hned na poÄátku založení sbírky. A udÄ›lali proto vÅ¡echno, co bylo v jejich silách. Za což jim patří velké podÄ›kování. Meda Mládková se narodila v roce 1919 do rodiny sládka zámeckého pivovaru. Po absolvování klasického gymnázia se pÅ™estÄ›hovala do Prahy. Kde vystudovala taneÄní Å¡kolu. V roce 1946 se rozhodla odjet do Ženevy a vystudovat ekonomii a politické vÄ›dy. Po komunistickém puÄi se Meda rozhodla, že v exilu zůstane.

V roce 1955 dochází k osudovému setkání s ekonomem Janem Mládkem. Hned příští rok odjíždí do Francie. Studovat výtvarné umÄ›ní. Kde se seznamuje s FrantiÅ¡kem Kupkou. Který byl v té dobÄ› odmítán a nejspíš v tom Äase byl položen první stavební kámen Nadace Jana a Medy Mládkových. V roce 1960 se z nich stali manželé a první galerii zbudovali ve svém domÄ›. Meda Mládková sice do vlasti nÄ›kolikrát pracovnÄ› pÅ™icestovala, ale zájem STB o její osobu byl enormní. A tak se její definitivní návrat posunul až do roku 1989. Kdy se hned po příjezdu zapojila do aktivit ObÄanského fóra. A zaÄala zaÅ™izovat pÅ™esun její sbírky umÄ›ni do vlasti.